Vodní nádrž Slapy je šestá největší přehrada v ČR. Byla postavena mezi léty 1949-1955. 44 kilometrů dlouhé vodní dílo vzniklo za účelem regulace toku Vltavy a k výrobě elektřiny. Původní tok Vltavy si prokousával cestu žulovými skalami, řeka meandrovala a vytvářela hluboká skalnatá údolí. Kraj kolem Slap nebyl příliš úrodný, a tak Vltava byla téměř jediným zdrojem obživy. Většina lidí z nepříliš hustě obydleného kraje se živila vorařstvím a šífařstvím. Vše se změnilo ve 30. letech 20. století s rozvojem turistiky a trempování.
1 Ždáň – jedním z nejzajímavějších obyvatel Ždáně byla Helena Fedievová, narozená 1906, zvaná Vltavěnka. Stará řeka se svými meandry ji tak okouzlila, že opustila pohodlný život v Praze a odstěhovala se do malé chatičky, kterou si sama zbudovala hned u řeky. V dětství a mládí ji sužovaly nemoci včetně TBC, a tak je začala léčit koupelemi ve Vltavě. Koupala se každý den a za každého počasí, i když v zimě bylo – 30C a musela si prosekat díru v ledu. Postupně všechny nemoci zmizely. Když její chata musela ustoupit přehradě, zbudovali jí místní lidé novou chatu v zátoce u Ždáně. Místo se ale stalo díky turistům příliš rušným a pozbylo na romantice. Helena zemřela v 80 letech.
2 Svatojánské proudy – byl úsek Vltavy, kde řeka protékala hlubokým skalnatým údolím a kde tvořila peřeje. Větší část proudů byla zatopena Štěchovickou přehradou, zbytek později Slapskou. Skaliska v řece byla obávanou překážkou pro voraře. Část skal bylo odstřeleno v 17. století a na skalním ostrohu byl postaven Ferdinandův sloup podle císaře, který odstřel nařídil. Vedle pak později stála socha Jana Nepomuckého a odtud název Svatojánské proudy. Klub českých turistů zde v roce 1886 vyznačil první turistickou cestu. Oblast se stala oblíbenou turisty i trempy a vznikaly zde osady např. Ztracená naděje.
3 Stavba přehrady – ostavbě přehrady se rozhodlo již za 2. světové války. Pro hráz bylo zvoleno úzké místo Svatojanských proudů. Díky tomu musela být elektrárna netradičně umístěna přímo v hrázi pod přelivy. Nejprve se musel vybudovat obtokový tunel, aby řeka mohla protékat mimo stavbu hráze a ta se tak mohla stavět na suchu. Pro zásobování stavby cementem, pískem a kamením byly vystavěny tři dlouhé lanovky z okolních vesnic, například z Luk pod Medníkem. Vytipované památky, jako kapličky, křížky a jiné, byly před zatopením přemístěny nad hladinu jezera. Napouštění přehrady proběhlo rychle a atypicky. V roce 1954 se ještě ne zcela dokončená přehrada začala napouštět, ale přišla velká povodeň. Nádrž tak naštěstí nebyla plná a pomohla tak vodu zadržet a zachránit Prahu před ničivou povodní. Samotná hráz je vysoká 70 m.
4 průměrná teplota vody Slapy
| Hloubka | |||||||
| Hladina | 5 m | 10 m | 15 m | 20 m | 30 m | Dno | |
| Srpen | 19,7 | 18,0 | 16,0 | 15,9 | 14,7 | 13,8 | 11,5 |
| Září | 17,6 | 17,0 | 16,3 | 15,6 | 15,3 | 14,8 | 12,5 |
| Průměr za rok | 11,9 | 10,5 | 9,5 | 9,2 | 8,9 | 8,6 | 7,9 |
| Měřeno u Nebřichu | |||||||
5 Voraři – slovo „slap“ používali voraři k označení velkého kamene v řece. Vodě, která se valila přes kámen říkali „slapnice“. Odtud název Slapy. Voraři plavili dřevo ze Šumavy. Plavba trvala 4 dny až týden. Zpátky z Prahy na Šumavu chodili pěšky anebo jezdili na kolech. Voraři museli skládat mnoho znalostních zkoušek, aby dostali povolení k plavbě a byli schopni proplout těžkými úseky, jako byly Svatojánské proudy. Konec vorařů nastal až s nástupem železnice ale především s výstavbou Vltavské kaskády.
6 Depo Centrum
7 Kocába – Kocába a její nejbližší okolí byly již po staletí známým nalezištěm zlata. Tzv. Štěchovický zlatonosný revír se rozkládá mezi Novým Knínem a Štěchovicemi, resp. Davlí, a těžba zde probíhala v několika historických etapách, přičemž existují úvahy, že zde mohli rýžovat zlato již Keltové. V červnu roku 2003 se na Kocábě konalo mistrovství světa v rýžování zlata.
8 Brdy U Šraňků – „brdo“ znamená zalesněný kopec. Nejvyšší vrchol pahorkatiny Brdy je Tok (865 m.n.m). Věž meteoradaru ČHMÚ má 862 m.n.m. a je to nejvyšší umělý vrchol Brd. Na území Brd se nacházel vojenský újezd. Založen byl v roce 1926 (v důsledku vzniku zcela zaniklo 5 obcí) a zrušen v roce 2015. I po zrušení jsou ale některé části vojenského prostoru využívané armádou, jako například utajený objekt „U Němých“. Kvůli přísnému utajení se zaměstnancům objektu, o kterých prý nikdo neví, co v objektu dělají, říká „němí“. Velmi malý prostor Brd zůstává uzavřen kvůli možnému výskytu neodpálené munice.
9 Hýskov – začátek vody
10 Lom Alkazar – na pláni nad lomem se nacházelo pravěké hradiště Hostim. Těžba vápence v lomu probíhala hlavně v první polovině 20. století, stejně jako v lomech Amerika, které jsou nedaleko. Za 2. světové války chtěli Němci z lomu udělat továrnu na výrobu součástí raket V-1 a V-2. Z toho ale nakonec sešlo. Z té doby pochází pověst o duchovi esesáka Hagena, který bloudí ve štolách. V 50. letech 20. století byl ve štolách uložen radioaktivní odpad. V tunelech sídlí netopýři a některé štoly a jeskyně jsou cenné kvůli krasovým jevům.
11 Konec vody
12 Rozcestí turistických cest
13 hrad Karlík – o hradu Karlík nemáme mnoho informací. Podle pověsti a kronik byl vystavěn Karlem IV. pro císařovnu a její družinu, protože ženy nesměly vstoupit na Karlštejn. Ve skutečnosti ale ženy na Karlštejn mohly, s výjimkou Velké věže, která byla posvátným místem. Karlík byl pravděpodobně založen k ochraně Karlštejna. Nikdy ale nebyl dokončen, možná byl v roce 1422 dobyt a od té doby byl pustý.
14 Karlštejn – Hrad Karlštejn byl založen v roce 1348 Karlem IV. nejprve jako soukromé reprezentační místo, později po císařské korunovaci roku 1355 byl účel hradu pozměněn. Stala se z něj pokladnice pro říšské korunovační klenoty a soubor svatých ostatků, které Karel IV. sbíral. Kdyby žil Karel IV. v našem století, pravděpodobně by byl výborným sportovcem, možná, že by zkusil i CZAR. Na svou dobu byl vysoký (173 cm) a byl velmi fyzicky zdatný. Rád vyhledával adrenalin a inkognito, pod cizím jménem a erbem, se účastnil rytířských turnajů. Na turnaji v Itálii v roce 1350 se však setkal se silnějším soupeřem. Po úderu dřevcem Karel spadl z koně a pohmoždil si krční páteř a na několikrát zlomil dolní čelist. Italští ranhojiči pak s hrůzou zjistili, že celý ochrnul. Karel podstoupil těžkou a na svou dobu unikátní operaci pod vedením italských lékařů. Nejprve mu srovnali páteř silným tahem za vlasy. Potom mu zašili rány v ústní dutině a sdrátovali zlatým drátem na zlomenou dolní čelist. Ukrutnou bolest tišili lékaři uspávací houbou namočenou do roztoku opia, mandragory a bolehlavu. Po 10 dnech byl Karel mimo ohrožení života a byl tajně převezen do Čech na hrad Bezděz. Aby zachovali královu čest a utajili jeho turnaj a zranění, rozšířili o něm jeho nejbližší fámu, že byl otráven. Po čase se Karel uzdravil, rehabilitoval pomocí jízdy na koni a porušenou jemnou motoriku cvičil vyřezáváním ze dřeva. Aby zakryl jizvy v obličeji, nechal si narůst plnovous. Záda měl však navždy křivá a po zbytek života trpěl bolestmi.
15 Bubovické vodopády a Kubrychtova bouda – několik vápencových stupňů tvoří malou vodní kaskádu kudy protéká Bubovický potok. Nejvíce vody mají vodopády za jarního tání nebo podzimních dešťů. Vzhledem k suchu trvajícím již několik let je pravděpodobné, že vodopád najdete vyschlý. V zimě občas zamrzá a tvoří malý ledopád. Blízká Kubrychtova bouda byla postavena kolem roku 1921 Annou a Josefem Kubrychtovými, kteří se rozhodli, že si vystaví srub a v něm malou hospodu a ubytováním. Před válkou sem jezdili majetnější turisté a tehdejší smetánka z okolí, a to především na vyhlášené lovecké hody. Po válce v 50. letech místo objevili trempové. Josef Kubrychta zemřel a jeho žena Anna zůstala na boudu sama. Od trempů, kterým z počátku nedůvěřovala, ale pak si ji získali, dostala přezdívku Bábinka. Někdy v boudě spalo (pokud nebyl nonstop program) i 50 trempů. Do boudy nikdy nebyla zavedena elektřina (a stále není), což jí přidávalo na romantičnosti. Bábinka zemřela v roce 1983. Ochránci přírody zabránili znovu zprovoznění hospody a boudu si přivlastnili. Pak bouda záhadně shořela a byla postavena nová. Využívají ji ochránci přírody a někdy skauti.
16 Svatý Jan pod Skalou – kříž, vyhlídka – Z vyhlídky je vidět barokní stavba kostela sv. Jana Křtitele, který v sobě ukrývá krasovou poustevnickou jeskyni. V ní se roku 880 usadil první křesťanský poustevník Ivan, kterému podle legendy dělala společnost jen ochočená srna. Podle kosterních pozůstatků žil ve vlhku a živil se pouze rostlinnou stravou. Poustevníkovi se prý několikrát zjevil svatý Jan Křtitel, který ho uchránil před ďáblem a pokušením. Podzemní prostory kostela mají celkem tři části a uvidíte v nich podzemní pramen minerální léčivé vody, lůžko a balvan s otisky nohou poustevníka Ivana i stropní otvor, kudy Ivan vyhnal z jeskyně zlé duchy.
17 Rozhledna Lhotka u Berouna – Kombinovaná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou společnosti T-mobile. Vysoká je 45 m a vyhlídková plošina je 25 m nad zemí.
18 Hýskov – na území Hýskova byly nalezeny nádoby s popelem ze starší doby bronzové. Později zde žili Keltové. První písemná zpráva pochází z roku 1088. Ve středověku vedla vsí tzv. Královská cesta z hradu Karlštejn na Křivoklát.
19 Rozhledna Děd – Rozhledna na vrcholu Děd (493 m.n.m.) je vysoká 12 m a má podobu hradní věže. Roku 1893 ji postavil berounský odbor Klubu českých turistů jako první rozhlednu v českých zemích. Díky vzrostlým stromům z ní mnoho neuvidíte, ale i tak má své kouzlo.
20 Aksamitová brána a Jelínkův most – Aksamitová brána je největší skalní most v Českém krasu a vznikl zřícením stropu rozměrné jeskyně, po níž zůstala na východě navazující propast. Dochovaný útvar tvořil ústí této jeskyně. Jméno dostal útvar po lékaři a archeologovi Janu Axamitovi. Jelínkův most je také skalní útvar tvořený úzkou, hlubokou soutěskou, jejíž cca 1 m vzdálené okraje jsou na dvou místech přiblíženy natolik, že se dotýkají a tvoří zajímavý krasový jev připomínající převýšený gotický lomený oblouk. Obě „díry“ ve vápencových skalách leží na západní ostrožně vrchu Zlatý kůň, v jehož nitru se nalézají Koněpruské jeskyně (prusý znamená ve staročeštině bílý). Výběžek nad Suchomastským potokem je součástí přírodní rezervace Kotýz. Dostal jméno podle thrácké bohyně Kotys, jejíž kult sem přinesli Keltové. Ti tu prý chovali posvátné bělouše, jednoho z nich poslala s poselstvem později Libuše za Přemyslem. I Šemík měl odtud pocházet, tvrdil to kronikář Hájek z Libočan.
21 Vyhlídka Plešivec – Na vrcholu Plešivce (654 m.n.m) se nacházelo hradiště z pozdní doby bronzové. Bylo jedno z největších v Čechách. Na vrchu senacházely slévárny bronzu, ve kterých se pravděpodobně zpracovávala měď a cín z Krušných hor. Zpracování kovu dokládá nález slévárenských pecí, u kterých byl mimo jiné nalezen slitek bronzoviny o váze sedmnáct kilogramů se stopami částečně roztavených nástrojů. Ve stejné době zde nejspíše bydlela malá skupina slévačů doložená keramikou knovízské kultury. Předpokládá se, že na místě žili jen odborníci na zpracování kovů a obyvatelé okolní krajiny měli vstup zakázán.
22 Rozhledna Studený vrch – Na vrcholu Studeného vrchu, který dostal jméno podle studeného větru, který zde stále vane, byla postavena v roce 1940 postavena 17,5 m vysoká sedmiboká věž. Ta nejprve sloužila k zeměměřickým účelům. Na věž vede 81 a ač není příliš vysoká, je z ní hezký výhled, někdy i na Krušné hory.
23 Rochota – OB– Bývalá hájovna svinařského panství. Slovo rochoty znamená suťovisko, kamenité místo či malé skalky a vzniklo podle zvukové podoby – sesouvající se kamení působí hřmot, rachot. Taková místa se začala zvát Rochoty (původ je staroslovanský, místa toho jména se vyskytují od Ukrajiny přes Balkán, Česko i Polsko a označují vždy podobně vypadající místa). Dnes je hájovna zbouraná a místo ní stojí nový penzion/restaurace.
24 Altán –Altán se nachází uprostřed bývalé obory Králova stolice, kterou v polovině 18. století založil dobříšský pán Jindřich Pavel František Mansfeld a patřila k největším v Čechách. Byla zde chována především červená zvěř (jeleni, daňci). Altán byl původně z březových kmenů. Dnes je obnovený v jiné podobě. Kolem byl kruhový průsek a dalších šest paprskovitých průseků od altánu k okrajům obory.
25 Malá Lečice – vodopád, kde se natáčela scéna z filmu Léto s kovbojem.
26 Depo centrum
27 – Tři kříže, Střed království českého – ve skutečnosti se ale o žádný střed žádného územního celku nejedná. Místo, kde se tři kříže nacházejí je opředeno mnoha legendami. Neví se přesně, kdo a kdy nechal kříže postavit. Snad to byl Jakub Záhorský, vysloužilý voják a rodák z vesnice Záhoří. Ale proč je nechal zbudovat je tak trochu záhada.
28 Šemíkův skok – vyhlídka je pojmenována podle bájného koně Šemíka, který skokem z Vyšehradu do Vltavy zachránil před smrtí vladyku Horymíra. Svého pána odvezl až do Neumětel a tam podlehl svým zraněním. Pověst má pravděpodobně základ v germánských ságách.
29 Opatova vyhlídka – Metoděj Jan Zavoral (1862–1942) byl opat kláštera v Praze na Strahově a poslanec a senátor. Organizoval pohřeb svého přítele Karla Čapka, který se po Mnichovské dohodě ocitl v nemilosti veřejnosti. Byl spoluzakladatelem a předsedou Československo – rumunské společnosti a podporoval různé dobročinné spolky a ústavy.
30 Psané skály vyhlídka – Na vyhlídce jsou do skal vyryty nápisy náboženského charakteru. Vznikly v 16. nebo 17. století a jejich autory jsou členové některé odnože českých bratří, kteří se zde ukrývali před pronásledováním katolíky.
31 Zátoka Slapy
32 Depo centrum
33 kaple Rovinek – malá empirová kaplička založená v roce 1841 Janem Záhorským. Kaplička se původně pře zatopením Slap tyčila 50 m nad vodou. Kousek pod ní začínaly Svatojánské proudy. Pod Rovinkem se nacházela výletní restaurace a hotel Záhoří, který byl výchozím bodem pro mnoho výletníků. V roce 1935 byl v hotelu gestapem zavražděn Rudolf Formis, který měl v jednom z pokojů ilegální vysílačku a pravidelně vysílal do nacistického Německa. Dnes je hotel na dně přehrady.
34 osada Ztracená naděje – v roce 1918 po první světové válce se do civilního života vraceli také mladí chlapci. Někteří z nich se na své zážitky z války snažili zapomenout v přírodě. Ke Svatojánským proudům chodívali každou sobotu pěšky z Prahy. Romantická a divoká soutěska poskytovala ideální místo k táboření. Jméno Ztracená naděje dostala osada podle zlatokopecké osady z amerického westernu Červené eso. První chata, dá-li se tak říkat přístřešku z větví, chvojí a kusů lepenky, byla postavena v bývalém lomu pod „Mravenčí skálou“ a říkalo se jí „Kadič“.
V roce 1922 měla osada 105 mužských a 18 ženských členů. V osadě se hojně sportovalo, proslulé jsou zejména volejbalové turnaje. V roce 1929 a 1941 přežila osada dvě velké jarní povodně, které ji skoro zničily. Nejhorší ale bylo zatopení Štěchovické a Slapské přehrady, kdy se Ztracenka musela přestěhovat na místo, kde stojí dodnes
35 Štěchovice – Závist
36 Medník vrchol – 416, 5 m.n.m, o Medníku se zmiňuje Jan Werich v písni Babička Mary, patrně proto, že Jiří Voskovec měl nedaleko od Pikovic chatu. Je také častým námětem písní Honzy a Františka Nedvědů.
37 Klimentova vyhlídka – Vyhlídka získala název po Josefu Klimentovi (1858–1938), učiteli, dlouholetém pracovníkovi KČT a autorovi turistických průvodců.
38 Smetanova vyhlídka – je pojmenovaná po českém hudebním skladateli Bedřichu Smetanovi (1824–1884). Druhou symfonickou báseň z cyklu Má vlast pojal Smetana jako popis toku Vltavy od pramenů, přes průtok lesy a krajinou, kde se slaví svatba, pak noční krajinou, kde tančí rusalky, okolo hradů, zámků a zřícenin až po Prahu a soutok s Labem. Jedna část je věnována přímo Svatojánským proudům.
39 Vyhlídka Máj – jeden z nejkrásnějších pohledů na řeku Vltavu
40 Vyhlídka Bednář – méně známá a navštěvovaná vyhlídka, ale o to méně rušná a stejně krásná, jako Máj.
41 Jirkova ségra – zde bydlí sestra jednoho z organizátorů
42 Depo kemp
43 Drtinova rozhledna – Na počest významného rodáka prof. PhDr. Františka Drtiny z nedalekého Hněvšína byla dne 11. července 1926 slavnostně otevřena nová dřevěná rozhledna na vrchu Besedná (496 m), který se nachází nedaleko Živohoště. Drtinova rozhledna byla 22 m vysoká, ve tvaru husitské hlásky. Postavili ji místní turističtí nadšenci na Besedné, kam právě František Drtina rád chodil a kde se inspirovali i jeho přátelé jako Alois Jirásek, Julius Zeyer či Josef Suk. Na stavbu rozhledny přispěl i T.G. Masaryk částkou 10 000 Kčs.
44 Most – přes most vede naučná stezka věnovaná Karlu Čapkovi. Ten dostal jako svatební dar doživotní užívání malé vilky u rybníka Strž. Místo se mu stalo osudným. V roce 1938, ihned po velké povodni, která postihla vilu a okolí, začal likvidovat škody. Nachladil se a v prosinci, díky celkově podlomenému zdraví i psychice, zemřel na zápal plic. Smrt ho ale zachránila před deportací do koncentračního tábora, které neušel jeho bratr Josef Čapek. Ve vile se v současnosti nachází Památník Karla Čapka.
45 Lomy u Nečína – Bolskros – tato zvláštní disciplína vznikla původně jako kratochvíle pro studenty na sportovních kurzech VŠE. Návrhu a stavby se většinou ujal jeden z učitelů katedry tělesné výchovy a sportu – Miroslav Bolf. Protože má ale přezdívku „Bols“, vznikl název: Bolskros. Máte štěstí, letošní kros pro vás připravovala tato živoucí legenda.
46 Molo Hříměždice – Žulový lom byl zatopen náhodou, když horníci narazili na silný spodní pramen. Maximální hloubka je 8 m a proto byl využíván jako výcvikové středisko armádních potápěčů. Dnes lom souží ke koupání, skokům do vody z výšky 1-10 m a slabší povahy se mohou slunit na molu.
47 Rozhledna Veselý vrch – Rozhledna na Veselém vrchu u Mokrska (489 m) je 42 metrů vysoká ocelová věž. Zajímavostí je, že při jejím otevření mistr světa v cyklotrialu Josef Dressler vyskákal schody rozhledny na kole. Při dokonalé viditelnosti jsou odsud k vidění i alpské štíty, stejně jako Krkonoše nebo jihočeská Kleť a Šumava.
48 Roh Louky
49 Přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice byla budována částečně současně s přehradou ve Štěchovicích v letech 1941–1947. Zatímco elektrárna je umístěna v areálu přehrady dole v údolí u řeky, akumulační nádrž se rozkládá na vrcholu přilehlého vrchu Homole. Oba objekty jsou spojeny vysokotlakým ocelovým potrubím, o průměru téměř 2 metry a délce 590 metrů, čímž je dosaženo spádu až 220 metrů. Bazén na vrcholu má objem 500 000 m³. Při jeho výstavbě byl odstraněn celý vrchol kopce a v průběhu několika let a za pomocí těžké techniky byla nádrž dokončena.
50 kaple Rovinek – viz. 33
51 Depo kemp a konec závodu
