Příběhy kontrol

Trek 1

  1. Skalní hrad Střmen – vrchol – Historie hradu sahá do 14. století, stejně jako blízký hrad Adršpach. Hrad Střmen byl usazen na vrcholu dvou skalních věží a pravděpodobně zde i bylo postaveno hospodářské stavení. Účelem hradu byl status pozorovacího místa a ochrany blízkého hradu Adršpach. Zánik hradu je spojován s dobytím hradu Slezany v polovině 15. Století.
  2. Rozcestí – bývalá obec Záboř – obec byla po roce 1945 postupně vysídlena, v roce 1947 zde žilo 5 obyvatel a v roce 1960 byla obec zdemolována.
  3. Vyhlídka – Adršpašsko-teplické skály – největší a nejdivočejší skalní město střední Evropy. Díky rozsáhlému požáru v 18. století, který zničil velké množství vegetace, začaly ve skalním městě vznikat první stezky a horolezecké výstupy. Podle pověsti zde stávala dvě strážní města, která měla hlídat vstup do českých zemí. Obyvatelé měst se ale čas od času nechali uplatit nepřítelem a vpustili ho do tehdy bohaté země, kde raboval a sužoval lid. Bůh se na města proto rozzlobil a nechal je i s jejich obyvateli zkamenět. Otud názvy skal jako Starosta, Starostová, Milenci, atd.
  4. Vyhlídka – Velké panorama – Z vyhlídky jsou nádherné výhledy na okolní skalní útvary. Spatříte například skalní útvary Gilotina, Milenci, Medúzy, Krakonoš či Krokodýl. Vidět je také začátek Řeřichové rokle.
  5. Vyhlídka – Křížový vrch – Křížový vrch je strmý kopec s několika skalními věžemi. Pojmenován byl podle křížové cesty, která zde byla vytvořena v 17. století. Jedná se o litinové, zčásti polychromované reliéfy, zasazené přímo do skal. Nedávno byla křížová cesta zrestaurována. Pískovcová skalní oblast Křížového vrchu je hojně horolezecky využívána. Celkem je zde popsáno 981 lezeckých cest.
  6. Zřícenina kostela Panny Marie – Jednolodní barokní poutní kostel. Po josefínských církevních reformách byl kostel v roce 1786 uzavřen a císařským dekretem oficiálně zbaven své funkce. Několik let po tomto aktu byly prostory kostela využívány jako sýpka. Kostel rychle chátral a veškerý inventář byl rozprodán v dražbě.
  7. TA 1

 

Bike 1

  1. Brána – Pavlovská hora 663 m.n.m – Adršpašsko-teplické skály se svojí rozlohou 1803,4 ha jsou největší národní přírodní rezervací v České republice. Jako státní přírodní rezervace byla jejich oblast vyhlášena již v roce 1933. První horolezecký výstup byl uskutečněn saskými lezci v roce 1923.
  2. Křížení cesty a potoka – Hraniční přechod Zdoňov – Poslední zrušená závora přes hranice v schengenském prostoru
  3. Tunel – Československé opevnění – souvislá linie železobetonových objektů vybudovaná mezi lety 1935- 1938. Bylo dokončeno téměř 10 000 lehkých objektů, které by se v případě útoku boční palbou kryly, 254 těžkých objektů a 9 tvrzí na místech předpokládaného hlavního úderu.
  4. Rozcestník – Broumovské stěny – Zhruba 12 km dlouhý zalesněný hřeben se táhne od Honského špičáku (652 m n.m.) až k pohraničnímu sedlu pod Hejšovinou. Výrazný nesouměrný skalnatý hřeben (kuesta) je místy jen několik metrů široký. V roce 1956 byl tento pískovcový reliéf, rozkládající se na 638 ha, vyhlášen Národní přírodní rezervací.
  5. Kaple sv. Anny – Kaple z roku 1798. Podle legendy na její stavbu naspořil z milodarů slepý mládenec Johan Filip Herden. V interiéru kaple se nachází malba Korunování Panny Marie a rokokový oltářík Čtrnácti svatých pomocníků. Kolem kaple vede křížová cesta
  6. Rozcestí Řeřišný – Okolí Řeřišného láká především botaniky. Okolní vlhké louky patří k botanicky nejvýznamnějším lokalitám na Broumovsku. Zdejší vlhké pcháčové louky a slatinné louky jsou domovem řady chráněných druhů rostlin.. K nejhodnotnějším druhům lokality patří mech srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus). Díky jejímu výskytu jsou louky na seznamu evropsky významných lokalit.
  7. Vyhlídka Vysoký kámen a Trpasličí rokle – skalních srub je využíván jako vyhlídka na Stárkov a Jestřebí hory. Dno blízké rozsedliny pokrývá suť kamenů, menší i větší balvany a bloky a středem vede pěšina. Tento neobvyklý a tajemně krásný přírodní jev i v minulosti podněcoval fantazii lidí a dal tak vzniknout i místním pověstem o ukrytých pokladech, podzemním městě skřítků a v konečném důsledku vedl i k pojmenování rozsedliny jako Trpasličí rokle.
  8. TA 1

 

Trek 2

  1. Konec sjezdovky – sjezdovka na Kraví hoře je dlouhá 500m, je uměle zasněžována a jedna jízda stojí 15 kč. 🙂
  2. Vyhlídka – Lokomotiva – Osamocený skalní útvar připomíná svým tvarem parní lokomotivu. Jeho součástí je skalní plošina, z které je pěkný výhled na Teplice nad Metují.
  3. Rozhledna nahoře – Rozhledna Čáp – 786 m.n.m., 13 m, 44 schodů, postavena v roce 2014 za 1, 4 mil. Kč.
  4. Skalní hrad – vrchol – Hrad Skály založil koncem 14. století husitský vojevůdce Matěj Salava z Lípy. V době husitských válek se zajímal hlavně o majetek. Zpočátku tak stál na straně husitů a přišel tak k části z majetku broumovského kláštera. Poté přešel na druhou stranu. Po něm jej zdědil syn Matěj, který i po skončení husitských válek pokračoval s loupeživými výpady do Slezska a Lužice. V odvetě si napadená města vynutila na Jiřím z Poděbrad zboření hradu a tak jej roku 1447 slezské vojsko pobořilo. Hrad byl pak narychlo opraven a vystřídalo se zde několik majitelů. Roku 1576 je uváděn již jako pustý. V té době se také již staví pod hradním ostrohem daleko pohodlnější zámek.
  5. Vyhlídka – Ostaš – Přírodní rezervace Ostaš, vyhlášená roku 1956, se nachází ve vrcholové části stolové hory Ostaš s výškou 700 m. Ostaš se dělí na Horní labyrint a Dolní labyrint a nabízí pohledy na rozmanitou soustavu skal, jeskyní, chodeb a další bizarní útvary. Na vrcholu Ostaše skály tvoří náhorní plošinu. Ostaš stejně jako okolní města poskytoval lidem úkryt v dobách útlaku a ohrožení, proto se ve skalách setkáme se Slují českých bratří. Z dalších významných skalních útvarů zmíníme například skalní útvar Zrádce, Mohylu smrti, Čertovo auto, nebo Zbrojnoše se skupinou Medvědů.
  6. Vrchol skály – Kočičí hrádek – Největším masívem Kočičích skal je skalní útvar Kočičí hrádek skrývající ve svém nitru romantickou soustavu průchodných chodbiček. Název prý upomíná na kočky divoké, které se zde v hojné míře vyskytovaly až do 18. století. V těchto místech se nachází také jeskyně, bývala „husitská mincovna“, kde si husité sami razili peníze. Používali k tomu zlaté a stříbrné nádoby i měděné kotle.
  7. Vodopád – Suchodolská Niagára – Nejznámější a nejsnáze přístupný vodopád Broumovských stěn. Vodopád je tvořen dvěma stupni vysokými 2 a 3,5 m, mezi nimiž se nachází kruhovité vývařiště.
  8. Rozcestí – opět Řeřišná
  9. Vyhlídka – Koruna je strmý vrch o nadmořské výšce 769 m nacházející se nad obcí Božanov v Broumovských stěnách
  10. Vyhlídka – Kamenná brána – Skalní útvar má tvar brány, která má výšku a šířku 5 metrů. Projdete-li bránou, otevře se vám krásný výhled na Broumovsko a Javoří hory.
  11. Vyhlídka Modrý kámen –
  12. A, B – Mariánská jeskyně a Kovářova rokle – Kovářova rokle patří bezesporu k nejkrásnějším partiím Broumovských stěn. Strmá, lesnatá a asi 1 km dlouhá a místy až 60 m hluboká rokle je ověnčena nádhernými skalními věžemi, které tady vymodeloval vítr a déšť v silných pískovcových vrstvách svrchněkřídového mělkého a teplého moře. V rokli se podle pověsti často ukrývali lupiči a lapkové. Jeden z lupičů byl vyučený, zručný kovář, který si zřídil ve veliké jeskyni tajnou kovárnu. Dnes se po něm jmenuje celá rokle – „Kovářova rokle.“ Tam zhotovoval zbraně pro své druhy a ti se s ním zase dělili o kořist z loupeží. To mu však nestačilo a tak kradl v okolních statcích hospodářské nástroje. Ty potom překovával, aby vypadaly jako nové, a zpět je pak sedlákům prodával. Tak si nahromadil veliké jmění, které ukryl někde ve dně některé své sloje. Ať byly konány hlídky v celém okolí, zloděje nikdo nechytil, ani sebemenší stopa nebyla nalezena. Zloději většinou byli chytří a smělí, a tak se mezi venkovským lidem vypravovalo, že jsou neviditelní. V dolní části se nachází také Mariánská jeskyně, kde je vytesaný reliéf hlavy Panny Marie.
  13. Rozcestník – Honský špičák – 652 m.n.m – severní konec Broumovských stěn
  14. Bunkr – uvnitř – malé bunkry, tzv. “řopíky” se tak nazývají podle Ředitelství opevňovacích prací. Podle historiků by ale komplex prvorepublikového opevnění útokům německého wehrmachtu neodolalo díky vojenské přesile, opomenutí protiletadlových střel, špatnému načasování dokončení opevnění (dokončeno pouze 263 bunkrů z 1276) a neexistence taktické přípravy.
  15. TA 1

 

 

BIKE 2

  1. Ohyb cesty

Česko-polská státní hranice kopíruje českou část bývalé československo-polské státní hranice, o kterou se v minulosti vedly spory, které v české části vyústily v roce 1919 v krátké vojenské střetnutí a v roce 1938 ve vojenskou hrozbou vynucené odstoupení části československého území Polsku. Posunutím hranic Polska na západ na linii Odra-Nisa vznikly další československo-polské územní spory v oblasti Ratibořicka, Hlubčicka a Kladska. Územní spory ukončila až mezistátní dohoda z roku 1958.

  1. Ohyb cesty
  2. Rozcestník

Kaple Panny Marie Sněžné – Hvězda a Turistická chata Hvězda – Turistická chata Hvězda pochází z let 1854 – 1856.  Je postavena v zajímavém švýcarském slohu. Z ochozu chaty se Vám naskytne překrásný rozhled a majité poskytují výbornou domácí kuchyni. Majitel chová také bachyni jménem Beruška, která je velmi ochočená a má ráda společnost. Nelekněte se, když Berušku potkáte na špacíru po Broumovských stěnách.

Kaple byla postavena v roce 1731 Projektoval ji Kilián Ignác Dientzenhofer a rychle se stala velmi oblíbenou zastávkou poutníků. Josefínské reformy ji v roce 1787 nařídily odsvěcení a následné zbourání. Odstranění stavby by však bylo velmi nákladné, a tak polický občan, který ji získal v dražbě, pouze nechal vyklidit vnitřek. I tak kaple utrpěla značnou ztrátu a začala se stávat zříceninou. Záchrana přišla až roce 1852 a to na základě snažení poustevníka Christiana Goldsteina a hlavně opata Jana Rottera. Kapli opat odkupuje a opravuje.

  1. Kaplička – Kaple Narození Panny Marie – kaple z druhé poloviny 19. století, opravena v roce 2010

Město Hronov – Na Hronovsku bylo roku 1901 naměřeno nejsilnější zaznamenané zemětřesení na území České republiky o síle 4,7 Richterovy škály. Bylo způsobeno Hronovsko-Poříčskou poruchou, která by v budoucnu mohla vytvořit až zemětřesení o síle 7 stupňů Richterovy škály.

U pivovarského rybníka vlastnil Alois Jirásek letní sídlo, kde se setkal s T. G. Masarykem. Dodnes tam stojí pomník znázorňující, jak si Masaryk s Jiráskem podávají ruce.

Nedaleko sochy Aloise Jiráska pramení ze země sirný pramen, zvaný mezi místními „Prdlavka“ (správně jde o minerální prameny Hronovku a Regnerku). Jeho charakteristický zápach po zkažených vejcích je cítit na metry daleko a specifickou chutí se stává opravdu raritou. Tato minerální voda má podle místních mnoho léčivých účinků. Za epidemie cholery v roce 1832 jí lidé používali jako lék.

  1. Vrchol – U Signálu
  2. Pod mostem – Údolí Peklo První písemnou zmínku o Pekelském údolí bychom hledali již v 15. století. Hluboké údolí tvoří strmé svahy Sendražského kopce a Hunčovských hor. V krásném hustě zalesněném údolíčku se tyčí bývalý mlýn – dnes roubená chata od osobitého architekta Dušana Jurkoviče. Starý mlýn se pod jeho rukama proměnil v turistickou chatu s pohádkovým kouzlem.
  3. TA 2

Trek 3

Start OB 1 – kaple

  1. Kupka
  2. Krmelec
  3. Roh oplocenky
  4. J roh mýtiny
  5. Rýha
  6. Roh oplocenky
  7. Mýtina
  8. Křížení cest
  9. Cesta
  10. V strom

Cíl OB 1

  1. Hráz – BOLS KROS
  2. Vyhlídka – Dvořáčkova vyhlídka je pojmenována podle kronikáře Nového Města nad Metují.
  3. TA 2

Kánoe 1

  1. Slanění + Jumarování, pata skály, pravý břeh
  2. Pravý břeh – Dodnes se vedou spory o tom, kde vlastně řeka Metuje přesně pramení. Nejpopulárnější je verze, která tvrdí, že samotný pramen je ve Vlčí rokli.
  3. Ohyb řeky, levý břeh – Metuje se stéká v hloubce několika set metrů pod propustnými kvádrovými pískovci z území o rozloze cca 100 km2 a patří k nejkvalitnějším ve střední Evropě. Z podzemí proudí pod tlakem vzhůru k povrchu země, kde vytváří mohutné artéské prameny. Vodní zdroj je natolik silný, že zásobuje nejen celý přilehlý kraj, ale prodává se i v podobě známé stolní vody v celé České republice.
  4. Malý most – Metuje – za toto jméno řeka vděčí benediktinským mnichům, kteří se v tomto kraji usadili. Řeka Metuje byla v regionu největší a nejtajemnější řekou. Za těch dob ještě neměla své jméno a nikdo ani nevěděl, kde pramení. A tak se bratři opatřeni potravinami na více dnů vydali podél řeky proti jejímu proudu. Všude byl hustý neproniknutelný prales, takže postupovali jen pomalu, ale jednoho dne došli až k místům, kde se dal tušit samotný pramen. Pramen řeky byl odhalen. Nemohli přijít na žádné vhodné pojmenování pro řeku. Až na zpáteční cestě přišel rozhodující okamžik. Mezitím co mniši odpočívali, odešlo několik mužů provázejících výpravu do lesa na průzkum. Po chvíli jeden z nich objevil obrovský roj lesních včel. Byly usazeny v dutém javorovém kmeni a měli tolik medu, že tekl po stromě. Onen muž, překvapený šťastným nálezem, radostně volal na své druhy: „Med tu je!“-„Med tu je!“ Výkřiky zalétly i k sluchu bratrů a jméno bylo na světě! Med tu je změnili v „Metuje“ a jméno si řeka podržela na věčné časy.

 

Inline / trek

  1. Břeh – Vodní nádrž Rozkoš – osmá největší přehrada v ČR. Účelem vodního díla je protipovodňová ochrana, nadlepšení průtoků v Labi, rekreace, vodní sporty a chov ryb pro sportovní i komerční využití. Ochrannou funkci plní ve vztahu k řece Úpě, která se vlévá do Labe. Rozkoš je zastávkou tažného ptactva. Stavba přehrady byla započata v roce 1951, ale následující rok byla stavební činnost přerušena. Od roku 1964 pokračovaly započaté práce a přehrada byla dostavěna roku 1969. Přivaděč z Úpy byl dobudován v roce 1972.

Kánoe 2

  1. Hráz
  2. Břeh
  3. Kostel – Kaple svatého Jana Křtitele – Kaple z roku 1932 stála před vybudování vodní nádrže Rozkoš na místní kopci zvaném Lysák. Po vybudování přehrady je na jejím břehu a dominuje při pohledu přes hladinu nádrže z protějšího břehu.

 

Inline / trek

  1. Pravý břeh
  2. TA 2

 

BIKE 3

  1. Sousoší babičky s dětmi – Babiččino údolí – Areál Státního zámku v RATIBOŘICÍCH je prohlášen za Národní kulturní památku Babiččino údolí ve vazbě na literární dílo Boženy Němcové. Rozsáhlý přírodně krajinářský park s přirozenými součástmi v podobě nivních luk podél toku řeky Úpy, rustikálních staveb hospodářského dvora, vodního mlýna a mandlu, ale i Panského hostince a Starého bělidla, tvoří rámec knížecího letního sídla již od 18. století. Areál representuje dochované kultivované prostředí, obývané společně šlechtickými majiteli a prostým venkovským lidem v duchu osvícenství a romantismu 19. století. Zámek, nenápadné venkovské sídlo vévodkyně Zaháňské, posloužil v době napoleonských válek jako místo k setkání politiků a státníků, jehož výsledkem bylo uspořádání Evropy na několik desetiletí. Za pozornost stojí technické památky nejen typu mlýna a mandlu, ale i fragmentárně dochovaný závlahový systém, umožňující v minulosti intenzivní luční hospodaření. Dětství tu prožila spisovatelka Božena Němcová.
  2. Dřevěný altán – Na skalním ostrohu nad Úpou na zbytkách hradu ze 14. století je postavený altán, z kterého je překrásný výhled do Babiččina údolí. Altán byl postaven v roce 1798. Hrad Rýzmburk, který rod Třmene na území Čech a Moravy vybudoval, byl vypleněn a vypálen za třicetileté války císařskými a později švédskými vojsky. K jeho úplné zkáze došlo na počátku 18 století, kdy byl ze zříceniny vylámán kámen na stavbu nedalekého zámku v Ratibořicích. Zřícenina hradu Vízmburk – Hrad Vízmburk ukrývá podle pověsti poklad ze zlata a stříbra, který lze nalézt jen jednou v roce, a to na Květnou neděli ( příští bude 14.8.2019).
  3. Nedaleko kontroly se nachází Tmavý důl – v 18. století se zde těžilo černé uhlí nejprve pomocí úzkých šachet dlouhých až 50 m. V dnešní době se zde stále těží a to z hloubky až 112 m. V roce 1930 byla průměrná mzda za směnu 34, 50 Kčs. Za rok se fáralo 285 směn.

Pěchotní sruby T-S 27, 26 – http://www.t-s26.cz/historie/

  1. Rozhledna Žaltman – rozhledna na nejvyšším vrcholu Jestřebích hor – 739 m.n.m. Rozhledna byla zbudována v roce 1967, její výška je 15 m a v současné době ji přerůstají okolní stromy. V roce 2017 vznikla sbírka na novou, vyšší rozhlednu.
  2. Rozhledna na Markoušovickém kopci – rozhledna ve výšce 708 m.n.m. Na rozcestí pod rozhlednou se nachází pěchotní srub Na Pahorku vybudovaný v roce 1937 z přibližně 76 metrů krychlových betonové směsi a přibližně 7 100 kilogramů armovacího železa. Objekt měl odolávat granátům do ráže 15 cm. Boční stěny se střílnami mají tloušťku 80 cm, strop 100 cm, čelní stěna 100 cm. Osádku objektu typu A tvořilo sedm mužů. Velitel objektu a jeho zástupce řídili palbu a obsluhovali periskopy. U každého kulometu byl střelec a nabíječ, který plnil kulometné pásy a zásobníky, obsluhoval granátový skluz a případně i vchodovou střílnu. Poslední člen osádky obsluhoval ventilátor a fungoval jako spojka mezi oběma střeleckými místnostmi. http://www.ts44.cz/LO_37.htm
  3. TA1